Peníze nebo život?

Ne, nebojte se, nepotkali jsme  lupiče,  který by na nás těmito slovy zaútočil pod vidinou snadného obohacení se, naopak. Opět mě jeden starší pán v metru taktně upozornil,  že jezdit se s otevřenou kabelkou po eskalátoru se nevyplácí a že bych tak lehce mohl přijít o své těžce vydělané korunky. No, prosím, a to jsem jela za poznáním.

Peníze, nebo život?  Zeptejme se malého kluka, schválně, co odpoví. No, jasně. Źivot. Kdybychom neměli život, tak bychom ani nevěděli, že nemáme peníze.

Výstava „ Peníze, nebo život“  seznámila  děti hravou a zábavnou formou se základními pojmy ze světa financí. Výstava vznikla z podnětu Erste Group v rámci sponzorského programu Přidaná hodnota. Do České republiky výstavu přinesla  Česká spořitelna ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy. Jak mi prozradila paní ze šatny, je to výstava putovní, u nás trvala do března a pak se stěhovala  do jiné země. Jak sama říkala, výstava měla velký úspěch, jedna škola chodila za školou a víkendy byly plné rodičů s dětmi.

Proč ne. Sami jsme tam byli, sami jsme si všechno vyzkoušeli a už si zase mohu připsat na svoje konto výchovy jeden velký bodík. Celá výstava byla pojata jako jedna velká hra, jejím cílem bylo  dětem přiblížit historii peněz, jejich výrobu i jejich oběh, čímž se krásněrozšířila jejich finanční gramotnost. Ale nejenom to. Dole v kase každé dítě dostalo  svojí osobní kartu a tu pak do všech multimediálních kvízových stanic. Jako nápad je to skvělý, je přeci doba počítačů. Sice se nám stalo, že nám jedna taková stanice kartu sežrala, ale to byl jen jeden takový malý technický nedostatek.

Hned na začátku výstavy nás uvítala taková kopule, na které bylo napsáno:

„Přání  - co je v tvém životě cenné a nelze to získat za žádné peníze“. Kryštůfek se krátce zamyslil, vzal červenou tužku a napsal : „Moje rodina.“

Ale nebyla to jen taková obyčejná kopule, sídlil tam totiž sám král Midas. Nebyl sice živý, i když tak vypadal, ale vyprávěl svůj příběh. Svůj příběh o tom, že jednou vyslovil přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo se ve zlato. „ Když jsem dotknul kamene, proměnil se v zlato. Když jsem ulomil větev, proměnila se v zlato. Když jsem se chtěl najíst, dotknul jsem se chleba a ten proměnil se v zlato. Bylo to strašné. Všude kolem mě bylo samé zlato a bohatství, ale nasytit mě to nedokázalo.“ Prosil tedy Dionýsa, aby ho tohoto prokletí zbavil, a ten mu poradil, aby se umyl v říčce Pactolu, která se tak stala zlatonosnou.

Ale jdeme dál. Svoje první korunky na svojí kartu získává za vhazování zlatých kamínků, které získal při rýžování zlata.

Peníze, nebo život? Zcela jednoznačně jsem pro život. Jak se říká, peníze byly, jsou a budou, ale my tu nebudeme.

Jsou ale věci, které se za žádné peníze koupit nedají. I malý kluk to už ví.  Již Seneca napsal :

„ Peníze ještě nikoho neučinily bohatým,“  a já k tomu přidám:

„ To pravé bohatství spočívá v rodině.“