Pološero – děti ze zkumavky

Neplodnost je klasifikována jako nemoc.  Statistky uvádí, že v České republice se potýká s neplodností až čtvrtina všech párů a jejich počet roste.  V mnohých případech je jediným řešením asistovaná reprodukce.

A právě o tomto problému pojednával pořad se shodným názvem „Pološero – děti ze zkumavky“, který měl premiéru dne 26.11.2015 na ČT 2. Dívala jsem se na něj se zájmem, protože ukazoval různé pohledy různých maminek, které počaly dítě právě tímto způsobem. Co člověk, to jiný názor, ale ve finále se shodují na tom, že rozhodnutí mít dítě bylo silnější než všechny možné překážky a mínění okolí.

Zatímco jedna maminka to cítí jako selhání a nemá potřebu o tom mluvit, ta druhá to bere pragmaticky s tím, že je to stejné jako každý jiný zdravotní problém. Dokonce má tímto způsobem počaté děti dvě s tím, že to jedno bylo několik let jako embryo zmraženo. Další maminka míní, že některé věci nemá člověk ve svých rukou a ta poslední dodává, že se nikdo nebude ptát, jakým způsobem byli počati.

A přeci. Někoho to zajímat může.

Pravděpodobnost, že se setkají sourozenci se stejnou genetickou výbavou je sice malá, ale ne nemožná. Ne při neustále vzrůstajícím tempu počtu dětí počatých metodou in vintro. Navíc stále platí zákon o anonymním dárcovství spermií i vajíček.

Na světě žije už pět milionů lidí, kteří se narodili díky umělému oplodnění. Při něm se vajíčko spojí se spermií mimo tělo, nejčastěji v Petriho misce. Oplodněné vajíčko se přenese do dělohy matky, kde pokračuje jeho vývoj jako v běžném těhotenství. Ročně se tímto způsobem narodí na světě 350 0000 dětí a lékaři provedou kolem 1,5 milionu pokusů o umělé oplodnění.  Zhruba z každého třetího umělého oplodnění se narodí dítě.

V Česku se jich dosud narodilo přes 100 000. První chlapec se narodil v Brně v roce 1982 a v současné době se jich takto narodí 3 000 – 5 000 ročně. Některé prameny uvádějí, že dětí počatých technologií umělého oplodnění by mohlo být v budoucnosti až 30 %. Toto číslo počítá nejen s trendem pozdního rodičovství a s tím spojeným poklesem plodnosti, ale také s faktem, že díky IVF se z jednoho těhotenství nezřídka narodí dvě i více dětí.

Byznys. I toto slovo v pořadu zaznělo. Již nyní je Česká republika společně se Španělskem vyhledávanou destinací pro neplodné páry z celého světa. Důvodem jsou nejenom přijatelné ceny, ale i flexibilnější legislativa.

Věci dříve nemožné se stávají věcmi reálnými. Příběh lásky mezi dvěma mladými lidmi, kteří tak nechtěně spáchají incest, popisuje kniha Tabu, která nyní vychází na vánoční trh. Jeho autora možná nejlépe vystihují tato slova:

„Jsme tak pyšní a při tom tak málo víme. Chceme poroučet přírodě a nevyznáme se ani ve vlastní duši. Vymysleli jsme slovo „pokrok“ a vlastně ani nevíme, co to ve skutečnosti znamená. Radujeme se z toho, že jsem „pokořili“ přírodu, jako děti, které si rozmontovaly svou hračku a neumí jí posléze dát dohromady. Nebojíme se dnes ničeho a nic pro nás není tajemstvím ani mystérií.“